AUTORSKÝ RUKOPIS  Někdo sbírá známky, někdo brouky, někdo hraje automaty, jiný pije a dalšího lákají komíny nebo jízda na nárazníku metra.

LEKTORSKÝ POSUDEK  Posléze zjistíme, že náš úžas vyvolávají nejen výbuchy a nádherné barvy ohňostroje od obzoru k obzoru, ale i nehybný, klidný plamínek svíčky v temné místnosti, který může probouzet netušené pocity, city a myšlenky.

AUTORSKÝ  RUKOPIS

Nováček roztáhl ruce jako by to byla křídla a celým tělem se mu rozlil ten omamný, úžasný, nepřekonatelný, báječný pocit volnosti a svobody o kterém snil jako kluk, když pozoroval dravce kroužící nad jejich zahradou. Pak to škublo, let se zpomalil, ale on se dál cítil ptákem a přál si, aby ten okamžik nikdy neskončil.

LEKTORSKÝ POSUDEK

AUTORSKÝ  RUKOPIS

„Člověče, co to děláte!“ vykřikl zadýchaný kostelník…  „Co tedy vlastně chcete?“ Nováček se podíval dolů ke kašně, pak přes střechy domů ke kopcům za městem a tiše řekl: „Letět. Jen chvilku letět.“ „Ježišmarjá, von skočil!“ vykřikl kostelník…

LEKTOTRSKÝ  POSUDEK