Drahá Vendulo,

vždycky jsi mi vyčítala, že jsem věčně nespokojený. Tak teď to vidíš sama a doufám, že mi konečně dáváš za pravdu v tom, že nic tam u vás není, jak má být! Všechno jsi zavinila ty, tím svým nesmyslným dárkem thajské masáže. Jen když si vzpomenu na rozvaleného Václava s nohama v tom akváriu, je mi nanic.  A ty rybičky uždibující jeho prsty, no fuj!

Tvoje Jobova zpráva mě zastihla dnes ráno, kdy na náš ostrov připlula džunka, která byla kvůli tvému dopisu mimořádně vypravena sem k nám. Poštu normálně vozí trajekt, který ovšem připlouvá jen jednou měsíčně a to na konci května a v červnu. Poté už je tady jen klid a pohoda. Tento stav mysli zasáhl i mne a trval od mého seznámení s krásnou Xiu-xii až do dnešního rána, kdy Čína se rozhodla kvůli mně vypravit tu džunku. Kapitán říkal, že dostal příkaz přímo od mluvčího Čínského ministerstva zahraničí Liu Jianchao s tím, že sice zadlužené Evropě zřejmě Čína nepomůže půjčkou, ale vstřícné kroky vůči obyvatelům zemí Evropské Unie bude rozhodně uplatňovat.

Pokud se dobře orientuji v čase, mělo by tvým trojčatům být nyní již více, než dva měsíce. Jejich narození považuji za tragédii, s níž mě částečně smiřuje nejen to, že jednomu z chlapců jste dali jméno po mně, ale hlavně neustálé uklidňování ze strany mé milované Xiu-xii. To bys nevěřila, jak ta skvělá bytost je již ve svých čtrnácti letech nejen krásná, ale také rozumná. Díky ní už umím jazyk zdejšího kmene a tak vím, že říká, že děti jsou radost, a že mi bude ve všech mých dalších krocích nápomocna.

Takže teď konkrétně k těm mým krokům. Je mi jasné, že vy dva s Václavem nejste sami schopni se o Vaška v pubertě a o malá trojčata postarat. To je nad výsost jasné a není o tom pochyb. Ani vaše Ministerstvo práce a sociálních věcí vám v tom nepomůže. Tak holt musím nastoupit já a moje milá Xiu-xii se svým zdravým rozumem. Rozhodli jsme se odjet do Prahy a to již za 14 dní. Kapitán džunky, mimochodem moc milý člověk, slíbil náčelníkovi našeho kmene tady na ostrově (ano, čteš dobře „našeho“, byl jsem přijat mezi domorodce a to se všemi poctami; náčelník je totiž otcem mé milované), že pro nás opět na ostrov mimořádně připlují a kapitán džunky zajistí na Čínském ministerstvu zahraničí pro nás letenky do České republiky. Všechno prý určitě klapne, nebude ani třeba použít balónu. Kapitánovi bylo naprosto jasné, že Xiu-xii by do balónu rozhodně nevstoupila. Čína pro dobré vztahy s Evropou udělá cokoliv, což pomůže naší věci.

Vendulo, píšeš, že jste se už do vašeho pražského bytu s dospívajícím Vaškem a trojčaty Jeronýmem, Annou a Marií nevešli a zakoupili jste starý, opuštěný statek mezi Libněvsí a Opolánkami na Sánském kanálu. Nedivím se, že vás sociálka už dvakrát navštívila a dala vám nůž na krk: Buď do konce listopadu bude ve statku topení a tekoucí voda, nebo vám budou trojčata odebrána. Zatím, jak píšeš, topíte ve starém, silně kouřícím krbu a vodu ohříváte v kotli na břehu kanálu. To jste celí vy, byt jste prodali a nastěhovali se do ruiny! Ale ještě jsme tady my, já a Xiu-xii. My to tak, s pomocí místního náčelníka, nenecháme. Náš náčelník se totiž nedávno doslechl, že Čína povoluje soukromé podnikání a dokonce by mu poskytla úvěr, aby mohl rozjet obchod s mořskými rybami a založit cestovní kancelář. Mě požádal, abych se stal jeho společníkem a manažerem pro střední Evropu. Pomýšlím na úzkou spolupráci s panem Procházkou, který by byl malým, ale důležitým zrníčkem ve velké cestovní kanceláři. Logo krejčovských nůžek a globusu by se mohlo zaregistrovat coby nová ochranná známka.

Zatím ať se tvůj manžel Vašek pokusí vydělat nějaké peníze v rybářské firmě, kde zatím pracuje a dá do pořádku váš statek alespoň tak, aby nám nebyla sebrána naše trojčata. Píši nám, protože už je považuji i za naše.

Nejdéle za tři týdny nás můžete očekávat, připravte pro mne a mou milovanou květinku  nějaké útulné hnízdečko ve vašem domě. Nová firma bude sídlit právě tam, dáme to do kupy a rozjedeme to!

Zatím se loučím a na shledanou se těším Jeroným

P.S. Xiu-xii vás zdraví a žádá, aby Anna dostala druhé jméno Xiu a Marie Xii a aby tak byla děvčata oslovována. Věřím, že jí tato laskavost nebude odepřena.

Jeroným se zavrtěl v sedadle jumbo jetu a natáhl ruku ke svému lotosovému květu, mladičké Xiu-xii. V polospánku slyšel šplouchání moře, šumění palem a sladkou píseň "… alua aloha kajmou …". Je na svém ostrově...

S trhnutím se probudil, když hlas Kučerovců zazněl fortissimo o oktávu výš. Strhnul si sluchátka a spací masku a pohlédl pravdě do očí. Vracím se domů!