Vendula se slastně rozložila na lavičce před domkem, pod nohy si dala košík, ve kterém před chvílí vyklopila holé myšičky s myšlenkou, že si je máma myš určitě najde a postará se o ně. Sluníčko svítilo, na nebi ani mráčku, všude pokoj a naprostý klid. Velký Václav byl v práci, a jak on říkal, že po thajské masáži a oždibování rybiček se cítil naprosto skvěle a ve výborné kondici. Vždyť to nedávno dokázal svou mužností. Díky tomu přibude do domu další člen, nebo členové do rodiny. Nemluvím nazdařbůh, ve Vendulčině rodině jsou již dvoje dvojčata a tak, není  vyloučeno, že přírůstek může být dvojnásobný.

     Syn Venda byl ve škole. S velkou nelibostí se smiřuje s tím, že už nebude jedináčkem a co z toho pro něj vyplývá. Doposud měl mámu a tátu jen pro sebe a teď se bude muset o ně dělit. Na druhé straně se už ve škole pochlubil, že bude mít sourozence a tak se už spolužačky přihlásily jako budoucí chůvičky. Chtěly si u Vendy udělat oko, nejedna po něm pokukovala a tajně jej milovala. Je to naprosto samozřejmé, v jedenácti letech už nejsou malé děti, ale ani dospělí, jsou v pré pubertě a tam je mnoho dovoleno.

     Bratr Jeroným byl toho času na exotické dovolené. Vzpomíná na něj s láskou, a představuje si,  jak se brouzdá po pláži, opaluje se, koupe, eventuelně chytá ryby. Je totiž náruživý rybář. Je pravda, že je rád chytá, ještě radši pouští a v žádném případě nejí. Jak se asi má, našel si tam nějakou krásku? Už by bylo záhodno, aby se také oženil.

     Vendula se probrala ze snění, a s pocitem velkého hladu a chuti po něčem dobrém začala přemýšlet, co by si asi dala ke svačině. Rybičky, jedině rybičky, jemně uzené v olivovém oleji.