Kulišárny tety Boženky
10. 1. 2013
Tetě Božence bylo čtyřicet let, když se po druhé provdala. Přála si mít vlastní velkou rodinu, což se jí sice úplně nepodařilo, ale její muž a syn Venoušek jí to bohatě vynahradili. I když byla v domácnosti, ti dva jí zcela zaměstnali domácími pracemi a točením se okolo nich. Nevím, zda dovedli ocenit její obětavost, ale brali to jako samozřejmou věc. Potud bylo vše v pořádku a teta se cítila milována a nepostradatelná až do doby, kdy se celé její početné příbuzenstvo a sousedka s manželem, vypravili na nedělní výlet do Stromovky. Posedět pod kaštany a zatančit si, patřilo jaksi k zakončení nedělního odpoledne. Jenže … strýc vyzval kyprou a o mnoho let mladší sousedku k tanci. Nebylo na tom nic divného. Nebýt všímavosti švagra Pepy, nikdo by si ničeho nevšiml. ,,Božka, podívej, jak se ti dva k sobě mají, aby ti Václavíček nenasadil parohy až k mlhovině Andromedy.“ Všichni zůstali jako opaření a oči všech se na ně obrátily. Červík pochybností se zahryzl do mysli tetičky, ale ta na sobě nedala nic znát, a jako žena se zdravým selským rozumem se tomu jen pousmála a ignorovala škodolibou Pepovu poznámku. Od té doby strejdu sledovala. Převážně se to týkalo jeho pozdních příchodů domů. Pravidelně to bylo po výplatě, kdy s kamarády poseděl u piva, kde projednávali nutné pánské historky. Ale jednou se opozdil, přišel ve veselé náladě a přinesl tetě kytku. Nedostala jí už hodně dlouho, a tak vydedukovala: „Něco se stalo, to není samo sebou. Venca má ženskou!“
A byla to pravda. Kyprá sousedka, když její muž nebyl doma, si jej volávala a zvala domů za účelem drobných sousedských výpomocí. Jenže ani ona a ani strýc nepočítali se situací, kterou
jim teta nastražila. Žili v blahé nevědomosti, že nikdo nic netuší a natož ví. Teta Boženka vždy říkávala: „Žena má zástěru, pod tou se schová všechno, co se doma navaří.“ Byla houževnatá, tvrdohlavá a také svým způsobem furiant, vždyť pocházela z jižních Čech. A tak vzala situaci do svých rukou, ospravedlňovala si to tím, že chrání rodinu a Venouškovi tátu.
Pro zachování rodiny, byla ochotna postoupit i cestu do pekla. Vzpomněla si na své dětství, kdy povinně chodila na podzim sbírat šípky, jak jí babička poučovala, že musí dávat pozor, aby se nepopíchala o šípkové trní, a zvlášť na šípkové chmýří, které je uvnitř šípku. Často se stávalo, že přezrálý šípek se v prstech rozmázl a chmýří v něm obsažené ulpělo na prstech a vyvolalo nepříjemné svědění, ale i vyrážku, která trvala i několik týdnů. Chlapci to dobře věděli a občas z rozpustilosti dali dívkám chmýříčko za krk. Zdraví to neublížilo, ale zato velmi znepříjemnilo život.
Jednoho dne přišel strýc z práce neobvykle brzo. Stále se ošíval, byl zarudlý ve tváři, a aby teta neviděla, podrbával se tu za krkem, tu na břiše, na stehnech. Teta si nemohla nevšimnout podrážděné kůže, kde se její muž škrábal. ,,Copak se ti stalo, Václavíčku, nejsi nemocný? Nemáš nějakou alergii? Neměl bys jít k lékaři?“ Obskakovala ho a litovala. Druhý den přišel strýc od lékaře: ,,Byl jsem na kožním, lékař si neví rady, dal mi nějakou mastičku a mám se s ní celý namazat.“ Teta ochotně pomáhala při mazání, ale nelepšilo se to, ba zhoršovalo. A tak musel strýc znovu k lékaři a s barvou ven, lékař si pozval na konzultaci i kyprou sousedku. Posléze se ani teta Boženka nevyhnula návštěvě u lékaře. A když uviděl její zkroušený pohled, došlo mu co se stalo. Sám měl zkušenosti z dětství. Výtku přece jen od něho dostala. Dopadlo to asi dobře, strýc se už u sousedky nikdy neukázal a kožní projevy začaly pomalu ustupovat. Léčba zabrala. Stejně to trvalo několik týdnů než byl zcela zdráv.
Léto se překlopilo do podzimu. Toho roku uzrálo nebývalé množství šípků, a tak se všichni příbuzní, včetně rodiny tety Boženky, vydali na sběr. Šípky jsou moc zdravé a léčí mnohé neduhy, a proto všichni horlivě sbírali a sbírali ty zázračné červené plody, které mají tak velkou moc.
(KAJMANIÁDA 30. března 2010)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
