Pomníčky

Pomníček u silnice

            zde dotlouklo jedno srdce.

Křížek s květinami

            a tady zmlklo druhé.

Květinové dary z pohřbu

            na místě dalšího neštěstí.

Rýha na krajnici a odřené stromy

            tady taky někdo trpěl.

Bezstarostně je míjí

            šňůra světel na silnici

Venkovská idyla

Velký koš okurek a pekáč jahod,

to že mám zpracovat ?  no, to jsi uhod‘.

Pracovat za deště, v hlíně se hrabat?

K životu chceš jen ty, zkus tohle chápat!

Ve špíně, v prachu a pavoučí síti

málokdo na  světě dobře se cítí!

Každý rok života tak rychle letí!

Pokus se aspoň teď vymést to smetí!

Co je víc?

Není zlato všechno co se třpytí.

Nejsou láska všechna okázalá slova „miluji“.

Nejsou touha všechny zasněné pohledy.

Ruka, podaná ve chvíli neštěstí a smutku

Je cennější než zlato,

silnější než láska

a jemnější než touha.

Synkovi

Jen si s Tebou na dálku

ťukám sklenkou o sklenku,

Víno jiskřivé z ní pijem,

sdělujem si, jak si žijem.

Co nového se nám kdy stalo,

co to pro nás znamenalo.

Tak nám srdce z velké dálky

pošle slova bez obálky.

Jenom slova bez písmen,

vzpomínkou tam s Tebou jsem.

Jenom v mysli význam skrytý,

který známe – i já – i Ty

Co je láska…

Láska je dávej a ber,

láska jsou slzy smíchu i pláče,

láska jsme já a ty a ty a já,

láska je žár slunce a měsíční lesk.

V lásce není proč a proto.