20. 1. 2010
AUTORSKÝ RUKOPIS
Hovořil velice pohnutě, avšak pohnut nebyl, stejně jako nebyla pohnuta většina přítomných pozůstalých po Alexandru Kadeříkovi, manželovi, otci, dědovi, bratranci, tchánovi, strýci a synovci… „Tak a teď si, Máňo, dáme konečně gáblík,“ zašeptal Míra Kadeřík, bratranec a střelmistr v lomu, který ale šeptat moc neuměl, a tak ho několik příbuzných probodlo pohledem, ačkoli jim mluvil z duše.
